V předjarním období, nejlépe koncem února až začátkem března, pravidelně provádíme udržovací řez vrby. Vrba je dřevina s omezenou životností ( uvádí se max. 80 let), s velice křehkými větvemi, které se při extrémním počasí snadno lámou. Staré vrby bývají bez výjimky napadené dřevokaznými houbami, které dřevo velice rychle rozkládají. Vrby rostou nejčastěji podél potoků, mají rády vlhčí prostředí. Často jsou ale vysazovány i jako soliterní stromy v parcích.
Pro zachování provozní bezpečnosti je v některých případech nutné vrbu redukovat – „sesadit“ a sekundární výhony, které vrba na konci řezů a na kmeni „vyžene“, pak pravidelně jedenkrát za rok ořezat. Vrba má schopnost doslova „donekonečna“ obrážet, podobně jako lípa, topol nebo tis. Takto se mohou i staré vrby udržet na stanovišti aniž by ohrožovaly své okolí. Udržovací řez je potřeba provádět pravidelně, neboť vrba tvoří sekundární korunu velice rychle a každoroční přírůstky mohou být i několik centimetrů silné, podle stanovištních podmínek a celkové vitality stromu.
Přerostlá, zanedbaná sekundární koruna, která bývá velmi nestabilní, se musí opět sesadit na původní místo řezu a založit novou „hlavu“.
Pro tento druh řezu se proto vžil název „hlavový řez“. Známé jsou takto ořezané vrby z obrazů Josefa Lady.
